Novinky | Diskuze

Před dvěma měsíci jsem se tady omlouval, že jsem dlouho neaktualizoval, takže tentokrát přichází má větší omluva, neboť bez novinek byl web celé dva měsíce. A teď už jdeme na to. Za poslední dva měsíce se stala spousta věcí, které více či méně ovlivňují mou budoucnost. Přiznávám, že si už ani nepamatuju, co jsem kdy dělal, za což může především škola. Ono totiž když vám někdo hází klacky pod nohy, není to pak lehký boj s takovou institucí. V květnu jsem se připravoval na závěrečné bakalářské státnice na žurnalistice (UP Olomouc) a očekával jsem posudky na svou bakalářskou práci. Posudky se objevily někdy poslední týden v květnu a to jsem pochopil, že je zle a že už to nebude jako předtím. Oba posudky byly zamítavé, o tom co se v nich píše radši nebudu rozvádět, protože už jsem se kvůli tomu hádal hodně.

No, přejdeme posudky a dostáváme se ke státnicím. Ty se konaly v první třetině června a proč neříct, že byly pro mě nakonec úspěšné. V Teorii žurnalistiky jsem si vytáhnul sportovní žurnalistiku, takže jsem vyučoval spíš já své "soupeře", kteří ale právě kvůli své neznalosti nakonec vytahovali věci mimo sport a proto jsem dostal dvojku. V Jazyku žurnalistiky jsem trochu škobrtnul na otázce slohových postupů v jednom ze stylů, ale nevadilo to, takže též dvojka. Závěrečná zkouška byla z Teorie masové komunikace (zcela záměrně jsem ji dal až na konec, protože být nas*aný kvůli téhle nepovedené by mohlo ohrozit i již zmíněnou Teorii a Jazyk žurnalistiky). Polovinu otázky o "Epistemologických přístupech - co to sakra je?!" jsem řekl a pak jsem tak nějak ztichnul, protože jsem vůbec netušil o čem se mluví. Nutno podotknout, že se mluvilo o věcech, které nemají v případě mnou vylosované otázky v podstatě žádný vážnější smysl. Nakonec z toho byla trojka a mohl jsem si alespoň částečně oddechnout.

Jenže to už bylo jasné (protože jsem absolvoval něco jako pohovor před komisí k mé bc práci), že budu muset zmáknout do konce června bakalářku přepracovat. Věřte, že jsem nějaký čas vůbec nevěděl, jestli to dělat nebo to nechat na lednovou obhajobu, ale protože jsem chtěl od září pokračovat v navazujícím magisterském oboru, musel jsem do toho jít. Trávil jsem tak měsíc v knihách a u počítače, kde jsem se zabýval takovými věcmi, že mi z toho ještě teď běhá mráz po zádech. Není od věci říct, že nová bakalářka, kterou jsem koncem června odevzdal, je úplně o něčem jiném, než jsem původně chtěl. No co už, je odevzdána, takže se můžu pouze připravovat psychicky na závěr srpna, kdy se objeví posudky. Tajně můžu doufat, že mě nebude hodnotit stejný oponent a můj vedoucí práce bude shovívavější.

Jenže to kolem školy opravdu není všechno. Abych mohl pokračovat dál, absolvoval jsem přijímací zkoušky v Praze na Mediálních studiích (FSV UK) a Nových médiích (FF UK) a také v Olomouci na mediálních studiích. Mediální studia v Praze byly těžké, ale ani ne tak obtížné jako blbě udělané. Pokud má jedna věta pět proměnných (např. autor, dílo, rok, něco a něco), pak je těžké přesně určit, zda je věta dobře nebo špatně. Když byly spočítány body, mohl jsem se opět začít hádat, protože mít 10 bodů ze 100 je opravdu málo. Bojovat se vyplatí, takže jsem vybojoval přepočítání bodů a hle, opravdu byly body spočítány špatně. Nakonec jich ale nebyl dostatek k přijetí. Na zkouškách na Nová média jsem sice v klidu zvládnul test logický, ale test tzv. všeobecný z nových médií byl zcela nad mé síly. Pár věcí jsem věděl, ale vesměs se jednalo o otázky, které bych mohl vědět asi jen kdybych studoval tento obor předtím jako bakalář. Do druhého kola jsem sice postoupil, ale rozhodnul jsem se radši předelat bakalářku, bez které by to stejně nešlo. No a pak tu máme zkoušky v Olomouci. I když, slovo zkouška neodpovídá té srandě která se jako zkouška prezentovala. Mělo se jednat o tzv. rozpravu nad zamýšleným projektem magisterské práce. Jenže to by se nesměly někoho ptát místo toho na bakalářku, někoho na to proč chce studovat a někoho na to, jak by analyzoval nějaký problém v určité části práce?! (hádejte, koho se zrovna na tohle ptali :)) No, a byl jsem jeden z asi sedmi lidí, kterého nevzali. V dopise je dokonce napsáno že i kvůli studijním předpokladům. Kvůli nim vzali lidi z ekonomky a podobně. Komedie na druhou.

Vedoucí těchto mediálních studií měl navíc se mnou konflikt pár dní předem, když nepochopil můj mail, který jsem mu zaslal. Ptal jsem se na pár (36 lépe řečeno) dotazů k mé bakalářské práci, které dělal oponenta. Odpověděl mi až když jsem zasílal opětovný mail a zburcoval celou katedru, že bych potřeboval odpověď. Bohužel, odpověď se nesla ve smyslu, že takto neslušně s ním jednat nemůžu. Pravda, možná jsem byl v pár dotazech trochu ostřejší, ale pořád věcný. Napadla mě spousta věcí. Některé se publikovat nedají, jiné dají ale nemají požadovaný smysl. Vyplynout z toho může, že tito lidé se nebudou zaobírat s obtížným hmyzem typu student. Rozhodně z toho také vyplynulo, že nejsou schopni reagovat na polemiku a přijmout oprávněnou kritiku, protože se cítí velmi uraženi. Jedno ze zjištění také je, že se občas chovají tak, jak se nesluší na lidi jejich postavení. A pak mi něco říkejte o etiketě, když zveřejňujete soukromé zprávy. Domnívám se, že i tato konfrontace ze strany zmíněného člověka ovlivnila přijímací řízení. Tomu říkám objektivita.

Během června se ze mě tak stal bojovník na všech frontách, více či méně úspěšný, ale pořád v nitru ten stejně zarputilý, který se jen tak nevzdává :))) Získal jsem množství nových přezdívek a hlášek, které se ve spojení se mnou objevují, v nichž jsou často slova jako revolucionář nebo oheň na střeše :) K tomu se dá asi jen říct, že když to nebyli schopní změnit ti přede mnou, pak někdo musí být tím, kdo to změní. Ale to už je jiný příběh...

Média...

Červenec jsem odstartoval v pardubické redakci Mladé Fronty Dnes. Po dvou dnech mám trochu trpké pocity ze "systému", který se tam praktikuje, ale uvidíme za týden, snad to bude lepší. Na červenec (nebo srpen?) je naplánován také sraz s pár lidmi z manažeru Hokejka, které bych rád přivítal v projektu nového hokejového magazínu. Pokud se už letos nic nepovede, tento magazín by to měl zachránit.

Literatura...

Literatura bohužel velmi doplatila na moje školní záležitosti. Neměl jsem vůbec čas nic psát, takže jsem pouze stihl přečíst pár kapitol z knihy o Tvůrčím psaní, kterou jsem dostal ke svátku od přítelkyně :-*

Fotografie...

Novinky v této kategorii nejsou ze stejného důvodu jako v ostatních odvětvích. Škola, škola a škola. Nebýt školy, měl bych nafoceno na rok dopředu. V tuto chvíli tak můžu pouze konstatovat, že nejbližší focení by mělo být příští týden v Pardubicích, modelkou bude Šárka B. a vypadá to, že to bude sranda :) Ale aby nějaká ta oficální novinka přecejen byla, tak se blíží Hip Hop Jam ve Svojšicích u Pardubic. Ne, nezačal jsem nosit rovný kšilt, ale budu na této akci fotit a to včetně vip zóny, kde bude k vidění americká star Xzibit (moderátor Pimp my ride na MTV). Zkušenosti se hodí, tohle je jedna z nich (mám v plánu i rozhovor s Xzibitem pro MFD).

Ostatní...

Kategorie ostatní dnes nabídne asi mnoho :)) Závěr školy koneckonců k něčemu takovému přímo vybízí, i když se toho stalo tolik, že je těžké vůbec vymyslet kde začít. Těžko si vzpomenu na všechno, takže si to dáme v bodech a na závěr přihodíme jednu storku ze závěrečného dne na kolejích a ve škole :)) Za 1) dokoukal jsem Prison Break - závěrečný díl stál opravdu za to. Za 2) Sims 3 vypadá dost dobře a mrzí mě, že mi notebook tuhle gamesku neutáhne. Za 3) Na dovolenou pojedeme s přítelkyní do Kaprunu v Alpách. Za 4) Měl jsem v plánu rozjet EHM ligu, ale v tuto chvíli to bohužel kvůli všemu ostatnímu neklapne. 5) Ano, na Hokejce jsem opět ve Švédsku dominoval. Vyhrál jsem domácí pohár, extraligu a dokonce jsem hrál sám se sebou o švédský superpohár. Mé áčko porazilo mé áčko (ne, nejedná se o chybu, ale o zápas dvou mých totožných áček) a tak jsem ho vyhrál i prohrál :) Jinak je to na Hokejce špatné, Rudy posílá svými rozhodnutími nebo mlčením hru do hlubin, ze kterých brzo nebude návratu a možná to dopadne jako za vlády bývalého admina TK. Za 6) Zemřel Michael Jackson, nejlepší zpěvák všech dob a můj oblíbenec. Rest in peace, MJ. Za 7) Želvy ninja jsou zpátky! Kdysi jsem měl gramofonovou desku Želvy ninja (vyšla tuším roku 1992) a podařilo se mi získat ji v mp3 podobě. Je to paráda. Ale aby želv nebylo málo, postahoval jsem taky všechny česky nadabované díly želváků. A hle, koukali jsme na ně s Perrym a Stývkem a chtěl je i Ábr. Holt želvy jsou želvy, k tomu nelze nic dodat. Za 8) Závěrečná vyjížďka na pizze u Morgana byla dobrá, pizza taky :) Poslední žurnalistická akce byla také dost dobrá. Za 9) Volný pád s Michaelem Douglasem je opravdu jeden z nejlepších filmů. Za 10) Oslavil jsem... no neoslavil sice, ale je mi už 23 :) Za 11) Nejlepší hláška poslední doby: daj mi semenko na tvar :D Nejhranejší song roku na Václavkách C 013: September - Cry for you, Nejvíc taneční song: Macarena od Los del Rio, Nejlepší seriál: Želvy ninja a North Shore, Nejlepší pořad: Mr. GS, Nejlepší nečekané jídlo: langoš v menze, Nejlepší vyjetostní slova: blll, polizka a inspektor colombo. Další topky zde budou ke čtení v příštích novinkách.

Za 12) Co se může stát během pár hodin? Tohle bude taková menší storka :) Vstal jsem v 8 a v pyžamu vyrazil na studijní pro razítko na bakalářku. To jsem nakonec získal a odevzdal práci na sekretariátu naší katedry. Nikoho z lidí odpovědných za přijímací zkoušky jsem nezastihl, příště nesmím upozorňovat že dorazím, nevyplácí se to :) Následně jsem dorazil na kolej, kde Perry a Steve řádili jako rychlá rota alias úklidová četa. Následně pomineme zajímavosti typu že Steva si výtahem přivolávali nahoru a dolů a že Perry na studijním neuspěl. Sešli jsme se poté dole pod kolejema (ty ubytovací, ne vlakový), že půjdeme vyřídit odubytování. Někdy se ale stane, že narazíte na frontu, kterou nelze přehlédnout. A ještě horší je tu frontu zvládnout psychicky. Vydrželi jsme to asi půl minuty. Pak tedy že půjdeme na oběd s výjimkou Perryho, to víte, ten kluk prostě musí do knihovny :) Bylo skutečně neskutečné horko, ostatně v médiích psali, že bylo jak v tropickém pralese. U mekáče nějaká paní shodila dva tácy směrem ke mě, ale pomerančovému džusu jsem se stihl vyhnout. Někteří nepochopí, ale je nutné to říct - ano, lasiček je v Olmu skutečně nejvíc, na čemž jsme se s Perrym a Stývkem shodli :D No a storka pokračovala, když jsme přišli do fronty a lidi, kteří nám drželi místo, už byli pryč, takže jsme si frontu šli vystát znovu. Nechápu, co tam všichni před náma dělali. My jsme byli venku dohromady za minutu a půl, jiným to trvalo třeba deset minut. No comment. Vylezli jsme ven z kolejní ubytovací kanceláře a začalo pršet. Pak začaly kroupy. A to už bylo jasné, že s Perrym se opravdu za osm minut na nádraží nedostaneme. Vlak, který jsme chtěli stihnout, měl zpoždění nakonec 40 minut, takže jsme běželi v dešti na tramvaj. Automat mi řekl ze jsem koupil místo dvou lístků tři, tak jsem vyházel peníze navíc a lístek si vzala slečna po nás. Když jsme dojeli promočení na nádraží, na nástupišti bylo pro změnu zase tropické horko, takže nebudu říkat neslušná slova, která nám létala z úst. Nakonec jsem se přece dostal i do Pardubic a domů. A to je konec tohoto příběhu...